Vodní toky v zemědělských oblastech jsou prostřednictvím povrchového odtoku kontaminovány dusičnany. K odstraňování těchto látek se v zahraničí využívají denitrifikační bioreaktory. Denitrifikace, její průběh a rychlost, je ovlivňována řadou faktorů. Jedním z nejdůležitějších je kvalita přitékající vody, která je kromě dusičnanů často kontaminována dalšími polutanty, zejména pesticidními látkami. Jak pesticidy ovlivňují denitrifikační proces a samotné chování pesticidů v anoxických podmínkách, nebylo dosud předmětem rozsáhlého zkoumání.
The most of sewerage networks in Slovakia were built in the last century. Due to the increase in the number of inhabitants in towns and hydrological changes, it is necessary to re-evaluate sewerage networks' capacity. Overloading the network's hydraulic capacity can lead to the occurrence of urban floods, which are one of the negative impact of a high degree of urbanization. The aim of the paper was to assess the hydraulic conditions of a selected sewer collector in the city of Trnava. A mathematical model of the sewer network was created, which was used to simulate two different load cases with varying properties of precipitation. SCA's load state was characterized as a starting case, as the properties of the design rain corresponded to the design rain in the standard STN EN 75 6101. The simulation showed that 51.9% of the network has satisfactory conditions, and 48.1% of the network is congested. Under rain load with a periodicity of p = 0.1, the results were as follows: 41.9% of the network comply with the assessment, and 58.1% of the network was congested.
Článek se zabývá testováním podtlakových střešních vtoků, které se používají k odvodnění plochých střech. Jedná se o relativně sofistikované průmyslové výrobky, které se osazují do svislých prostupů v konstrukcích plochých střech tak, aby z nich odváděly srážkové vody. Na každý vtok následně navazuje odtokové potrubí, které srážkovou vodu odvádí dále směrem ven z budovy k výpusti. U podtlakových systémů odvodnění střech je žádoucí, aby se v potrubí i vtoku při dosažení určitého průtoku vytvořil podtlak, tedy sání, a tím došlo ke zvýšení hydraulické kapacity celé soustavy. U plochých střech velikých rozměrů, např. haly, budovy škol atp. je žádoucí, aby měly tyto vtoky co největší hydraulickou kapacitu právě proto, aby byla konstrukce střechy narušena co nejmenším počtem stavebních otvorů.
Mechanicko-biologické procesy jsou nejběžnějšími metodami čištění odpadních vod. Biologické čištění odstraňuje z odpadní vody organické látky pomocí nejrůznějších mikroorganismů. Především živé organismy jsou náchylné na velké množství vnějších vlivů. V článku jsou popsány vybrané faktory ovlivňující biologické čištění na čistírnách odpadních vod, jako například teplota a složení odpadní vody, ale i vliv provzdušňovacího zařízení a způsob řízení procesů v aktivační nádrži. V textu jsou vyhodnoceny i hodnoty některých veličin naměřené na reálných čistírnách odpadních vod.
Znovu využívání tepelné energie z odpadní vody se stává jedním z hlavních témat ve světě i v České republice. Aplikací tepelných výměníků lze uspořit až 40% tepelné energie vznikající v domácnostech, která je v drtivé většině případů odvedena do stokového systému a dále vypouštěna do vodního recipientu a tudíž nevyužita. Přitom využití tepelné energie se přímo nabízí, a to jak v liniových objektech jako jsou kanalizační potrubí, tak i v objektech na kanalizační síti nebo v místě vzniku odpadní vody. Pro účely rekuperace lze využít přímých výměníků tepla nebo systémů s tepelnými čerpadly. Zařazením výměníků tepla do stokového systému lze zvýšit energetickou efektivitu a tím dosáhnout značného snížení spotřeby primární energie obnovitelnými a druhotnými zdroji, např. vyrobené spalováním fosilních paliv. Systémy využívání tepla z odpadní vody nabízí nejen využití obnovitelných zdrojů energie, ale také zajímavou návratnost investice.