Denitrifikační bioreaktory jsou relativně jednoduchá pasivní zařízení podporující přirozený proces denitrifikace a v zahraničí se již řadu let využívají k odstraňování dusičnanů ze zemědělského smyvu. V roce 2023 byl v Němčicích v Jihomoravském kraji spuštěn poloprovozní bioreaktor o objemu 4.2 m³ naplněný topolovou štěpkou, ze kterého jsou pravidelně odebírány a analyzovány vzorky ke zjištění, zda je možné toto zařízení používat nejen ke snižování koncentrace dusičnanů, ale také pesticidních látek. Souběžně jsou prováděny laboratorní testy k ověření vlivu vybraných pesticidních látek na účinnost denitrifikace. Ve vzorcích z poloprovozního bioreaktoru bylo identifikováno okolo 360 pesticidních látek, přičemž bylo dosaženo snížení jejich celkové koncentrace až o 70 %. V doposud provedených laboratorních testech nebyl prokázán vliv pesticidních látek na denitrifikaci.

Obavy o vodní prostředí dnes způsobují zvýšené povědomí o přítomnosti léčiv v odpadních vodách. V kontextu evropské legislativy, která je v současné době ve schvalovacím procesu, bude pro všechny čistírny odpadních vod stanoven soubor požadavků na odstranění vybraných léčiv. Čtyřměsíční pilotní test ukázal, že současné konvenční čistírny odpadních vod technologicky nejsou schopny docílit redukce mikropolutantů pod požadovanou úroveň. V rámci měření se průměrná míra odstranění sledovaných léčiv samotnou čistírnou odpadních vod pohybovala v rozmezí 22–60 %. Dodatečná aplikace ozonizace rapidně zvýšila degradaci zkoumaných látek, kdy se podařilo odstranit 50–90 % ze zbývajícího znečištění odtoku čistírny odpadních vod, v závislosti na dávce ozonu. Cílem této práce bylo určit účinnost různých přírodně blízkých způsobů čištění v kombinaci s pokročilými oxidačními procesy na bázi ozonizace pro dodatečné odstraňování léčiv. V této studii se dodatečná míra odstranění sledovaných léčiv docílená pomocí přírodně blízkých způsobů čištění, po aplikaci ozonizace při dávce 5 mg∙l^-1, pohybovala v rozmezí 15–88 %, v závislosti na konkrétním přírodním řešení. Nejlepší výsledky vykazovalo granulované aktivní uhlí s průměrnou mírou odstranění 70–88 %, nicméně ekonomicky výhodnější umělý mokřad dosahoval neméně špatných výsledků s dodatečným průměrným odstraněním 68–85 %.

V současné době je na trhu jen několik technologií pro úpravu a hygienizaci čistírenských kalů pro malé zdroje znečištění. Technologie pro úpravu čistírenských kalů, které jsou v současné době na trhu, jsou vhodné pro velké čistírny odpadních vod, ale pro menší čistírny nebyly v praxi ověřeny. Transport čistírenských kalů do velkých čistíren navíc často komplikují logistické problémy, technologické problémy na čistírnách a celkový dopad na hygienu prostředí, což představuje zdravotní rizika. Cílem je ověřit technologie hygienizace čistírenských kalů určených především pro menší zdroje znečištění a vyhodnotit účinnost odstranění nežádoucích patogenních mikroorganismů, aby mohl být čistírenský kal prohlášen jako hygienizovaný.

• odvodnění

Článek pojednává o metodickém postupu měření akustického výkonu, který vyzařuje zdroj hluku do okolního prostředí. Hodnota akustického výkonu se vypočítá ze střední hodnoty akustického tlaku, který se měří přes hypotetickou měřicí plochu, kterou určíme z referenční obalové plochy. Sledovaný hluk vzniká při odtoku srážkové vody skrze těleso podtlakového střešního vtoku, který je dále napojený na odtokové potrubí. Úroveň sledovaného hluku, který vydává zdroj hluku do okolního prostředí je závislá na více parametrech, např. na výšce vzdutí vody nad střešním vtokem, na průtočné kapacitě testovaného vtoku nebo na tvaru těla vtoku.