Předmětem článku je ukázka využití EPANET 2.0 jako nástroje k hydrotechnickému posouzení vodovodu na lokalitě města Blansko, jež je součástí skupinového vodovodu Blansko. Byl sestaven matematický simulační model stávajícího stavu, který byl doplněn o výhledové plánované odběry dle územního plánu a připravených investičních akcí pro rozšíření vodovodu. Jedná se o poměrně rozsáhlou vodovodní síť délky 55,76 km pro město Blansko a okolí, tedy pro cca 25 000 obyvatel, se 7 zásobních pásem a vysokým množstvím vodohospodářských objektů. Vytvořený model v EPANET 2.0 byl předán provozovateli jako živý otevřený nástroj s možností vlastní editace.
Tomáš Macsek, Pavel Mikulášek, Petr Tioka, Jakub Raček, Petr Hlavínek
Úvod
EPANET 2.0 je softwarová aplikace určená pro statickou a kvazi-dynamickou simulaci hydraulických poměrů a kvalitativních parametrů v tlakových trubních systémech. Jedná se o snadno ovladatelný analytický nástroj, který umožňuje lépe porozumět hydraulickým poměrům, pohybu Newtonovských kapalin a šíření znečištění v síti. V současné době je aplikace využívána po celém světě k analýzám distribučních systémů, výběru míst pro odběr vzorků vody, kalibracím hydraulických modelů, analýzám koncentrací zbytkového chloru atd.
Město Blansko včetně místních částí Dolní Lhota, Horní Lhota, Hořice, Olešná a Klepačov má vodovod pro veřejnou potřebu. Blansko včetně místních částí je zásobené pitnou vodou ze 2 jímacích území (JÚ):
- JÚ Lažany;
- JÚ Spešov.
Blansko může být dotováno vodou dle potřeby ze skupinového vodovodu Boskovice, jejíž přívod zajišťuje vodovodní přivaděč Boskovice - Blansko. Zdrojem skupinového vodovodu Boskovice je JÚ Velké Opatovice.
Vodovodní systém zásobení vodou města Blanska je velice složitý, dělí se na 7 zásobních pásem (VDJ Staré Blansko, VDJ Sadová II – odtok StBK, VDJ Sadová II - odtok z PK, VDJ Sever, VDJ Sadová III, VDJ 3000, VDJ Podlesí).

Jedná se o poměrně rozsáhlou vodovodní síť pro město Blansko a okolí, tedy pro cca 25 000 obyvatel, se 7 zásobních pásem a vysokým množstvím vodohospodářských objektů. Všechny vodojemy jsou napojeny na vodárenský dispečink provozovatele v Boskovicích.
Z uvedené tabulky je zřejmý nepoměr délky sítě zásobního pásma VDJ Sadová II-odtok StBk v porovnání s ostatními pásmy. Je vysoce komplikované zjistit poruchu na síti, což pro provozovatele, a tedy i majitele vodohospodářské infrastruktury je časově a finančně náročné.
Hydrotechnické posouzení současného stavu
Hydrotechnické posouzení vodovodu Blansko, který je součástí skupinového vodovodu Blansko, je zpracováno prostřednictvím softwarového nástroje EPANET 2.0, s jehož využitím byl pro stávající vodovod v Blansku a přilehlého okolí sestaven matematický simulační model, který byl následně doplněn o výhledové plánované odběry.
V rámci hydrotechnického posouzení v aplikaci EPANET 2.0 byly použity mapové podklady z GIS poskytnuté od provozovatele s vložením do softwarové aplikace v souřadnicovém systému XY, byla provedena editace dat o stávajícím vodovodu včetně všech řešených vodohospodářských objektů. Byly nastaveny odběry, respektive odtoky z vodojemů pro provádění simulací se zaměřením zejména na průtočné množství, rychlosti vody v potrubí, tlakové poměry v síti a plnění/prázdnění akumulací vodojemů.
V zadání bylo provozovatelem požadováno posoudit:
- hydrotechnické posouzení hydraulických poměrů na vodovodní síti;
- posouzení vodovodní sítě na požární zásobování pitnou vodou;
- optimální plnění vodojemů pro zásobování pitnou vodou;
- posouzení objemů akumulací vody;
- posouzení vodovodu pro připravované stavby;
- návrh na rozčlenění zásobního pásma na menší měrné okrsky;
- umístění měrných šachet;
- investiční náklady provedených opatření;
- vyčíslení provozní úspory a návratnost opatření;
- zpracování manuálu pro model vodovodu.

Hydrotechnické posouzení hydraulických poměrů na vodovodní síti
V rámci této ucelené části hydrotechnického posouzení je popsán postup tvorby modelu vodovodní sítě v simulačním matematickém modelu EPANET 2.0. Je řešen přepočet stávajícího stavu hydraulických poměrů na vodovodní síti, došlo k zohlednění stáří a poruchovosti části vodovodní sítě s návrhem harmonogramem obnovy jednotlivých úseků vodovodní sítě.
Postup tvorby modelu vodovodní sítě
Tvorba modelu v software EPANET 2.0 probíhala v následujících krocích, které je možné implementovat v případě hydrotechnického posouzení vodovodu jiné lokality:
- Export topologie sítě v souřadnicích XY do softwarového prostředí EPANET 2.0
- Vytvoření uzlů a hran z výkresového formátu *.dgn pomocí aplikace EpaCAD
- Bylo vygenerováno celkem přes 6000 uzlů a hran.
- Nastavení základních vlastností modelu
- Jednotka vzdálenosti = m
- Jednotka tlaku = m v.sl.
- Jednotka průtoku = l·s-1
- Rovnice počítání ztrát = Darcy-Weisbach
- Editace vygenerované sítě, optimalizace celkové sítě v software pro redukci uzlů a hran na cca 850 uzlů a 1000 hran
- Přiřazení atributů jednotlivým uzlům a hranám
- Uzly (Junction): Elevation: nadmořská výška
- Hrany (Pipe): Tag: materiál-kategorie stáři
- Kategorie stáři potrubí:
- A – 2002 – současnost
- B – 1986 - 2001
- C – 1985 a starší
- Diameter: průměr potrubí v [mm]
- Roughness: drsnost v [mm]
- Initial Status: otevřeno/zavřeno – nahrazuje šoupě
- CV – úsek umožňuje proudění jenom v jednom směru
- Kategorie stáři potrubí:
- Přidání zdrojů vody (Reservoir)
- Total Head celková tlaková výška zdroju vody [m v. sl.]
- Přidání vodojemů (Tanks)
- Elevation: nadmořská výška dna vodojemu [m n.m.]
- Initial Level: výška hladiny ve vodojemu v čase začátku simulace [m]
- Minimum Level: minimální možná výška vody ve vodojeme [m]
- Diameter: průměr kruhové akumulace vodojemu [m]
- Přidání čerpadel (Pump)
- Pump Curve: číslo křivky čerpání čerpadla
- Initial Status: status čerpadla v čase spuštění simulace
- Definování Q-H křivek čerpadel
- Analýza dat odtoků z vodojemů do jednotlivých tlakových pásem
- Zjištění koeficientů denních a hodinových nerovnoměrností a jejich zapsání do Pattern
- Analýza velkoodběratelů dle dat poskytnutých provozovatelem vodovodu
- Stanovení průměrného denního odběrů obyvatelstvem
- Rozdělení odběrů vody obyvatelstvem (domácnosti) a velkoodběrateli do uzlů a přiřazení odběrového patternu pro jednotlivé odběry
- Přiřazení tabulkových hodnot drsnosti potrubí na základě materiálu a stáří (tabulky dostupné na http://vodovod.info/index.php/extra/tabulky/196-drsnost-potrubi)
- Nastavení spínání čerpadel na základě hladin ve VDJ
- Nastavení manipulace elektro šoupat na základě provozních hladin ve VDJ)
- Přidání FCV Valve (Flow control valve) pro škrcení průtoků
- Přidání požárních hydrantů
- Popis významných objektů vodovodní sítě
Zohlednění stáří vodovodu a poruchovosti vodovodní sítě
Na základě dat poskytnutých provozovatelem vodovodu, zejména informacím z GIS došlo ke stanovení metodiky pro kategorizaci stáří vodovodního potrubí:
- kategorie A: stáří potrubí 2002–2017, stáří 15 let k roku hydrotechnického posouzení (2017);
- kategorie B: stáří potrubí 1986-2001, stáří 16-31 let k roku hydrotechnického posouzení (2017);
- kategorie C: stáří potrubí starší než 1985, stáří více než 32 let k roku hydrotechnického posouzení (2017).
Stáří potrubí bylo v simulačním modelu rozděleno do kategorie A až C dle výše uvedené metodiky. Pro hydrotechnické posouzení došlo ke stanovení drsnosti potrubí s ohledem na stáří potrubí a na druh materiálu potrubí. Drsnosti aplikované v simulačním modelu jsou zobrazeny v následující tabulce.

Přepočet stávajícího stavu hydraulických poměrů
Na základě informací poskytnutých provozovatelem vodovodu byly definovány průtoky z vodojemů, čerpaná množství, odběry pro domácnosti a pro velkoodběratele. Byla provedena simulace v „živém“ modelu v časovém kroku 5 minut s celkovou dobou trvání 168 hodin.
Simulační model respektuje rozdělení do 7 zásobních pásem (VDJ Staré Blansko, VDJ Sadová II – odtok StBK, VDJ Sadová II - odtok z PK, VDJ Sever, VDJ Sadová III, VDJ 3000, VDJ Podlesí) a 1 části s vysokotlakem.
V rámci modelu byly v simulačním modelu sledovány následující parametry:
- rychlost v potrubí;
- hydrodynamický tlak v uzlech;
- průtok v potrubí.
Rychlost v potrubí: Vzhledem k snížení reálné spotřeby vody oproti uvažované v čase výstavby potrubí jsou současné dimenze potrubí v síti předimenzované. To způsobuje, že na zásobovacích řadech nepřesahuje rychlost proudění ve špičkách odběru rychlost 0,2 m.s-1. Vyšší rychlosti jsou zaznamenána na hlavních přivaděčích do VDJ a ČS a ve výtlačných potrubích z ČS (0,3-1,0 m.s-1). Rychlosti nad 1,5 m.s-1 jsou dosahovány při plnění VDJ z vysokotlaku na úsecích s menším profilem (DN 100).
Hydrodynamický tlak v uzlech: Tlakové poměry vzhledem k velkému převýšení v rámci zájmové lokality se i pohybují v rozmezí 20-90 m v. sl. Z důvodu nízkých rychlosti na síti dochází jen k zanedbatelnému kolísání tlaků (s výjimkou výtlačných řadů) a to i při simulaci odběru požární vody (lokálně pokles tlaku cca o 2-3 m v. sl.) což potvrzují i vykonané hydrantové zkoušky. Na základě simulace a obdržených dat z hydrantových zkoušek je patrné, že hydrodynamické tlaky se u téměř polovině města Blanska pohybují nad 60 m v. sl. Takto vysoké tlaky mohou mít nepříznivý vliv na úniky vody a životnosti potrubí.
Posouzení vodovodní sítě na požární zásobování pitnou vodou
V simulačním modelu je provedeno posouzení vodovodní sítě na požární zásobování pitnou vodou pro stávající požární hydranty definované provozovatelem vodovodu. Jedná se celkem o 21 požárních hydrantů. K požárním hydrantům provozovatel vodovodu předal i zkoušky hydrantů, u kterých byla provedena částečná kalibrace simulačního modelu vodovodu. Maximální požadovaný průtok pro převážnou část hydrantů byl 6 l.s-1, 3 kusy požárních hydrantů byly zkoušeny na průtok 9,5 l.s-1.
Simulací fiktivního požáru postupně na jednotlivých požárních hydrantech v denním provoze s předpokládanou dobou požáru 2 hodiny a odběrem vody 6 l.s-1 nebo 9,5 l.s-1 nedošlo ke nepřípustnému snížení tlaku ve vodovodním systému ani lokalitách s nízkým hydrostatickým tlakem (do 20 m v.s.l.).

Plnění vodojemů pro zásobování pitnou vodou a posouzení objemů
V rámci simulačního modelu bylo posouzeno plnění vodojemů na základě současně nastavených provozních hladin, spínání čerpadel a manipulace elektro šoupat na přítocích do VDJ. Z týdenní simulace v hydraulickém modelu vyplývá, že objemy řešených vodojemů jsou při současném provozu a při současných odběrech dostatečné a mají dostatečnou kapacitu i pro pokrytí potřeby požární vody.

Zpracování manuálu pro model vodovodu
Zpracování manuálu v českém jazyce pro zpracovaný model v simulačním matematickém programu EPANET 2.0 k vytvořenému modelu hydrotechnického posouzení bylo provedeno a s předpokladem pro využití v praxi zaměstnanci VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., divize Boskovice.
Hydrotechnické posouzení výhledového stavu
Byl vytvořen model pro simulaci výhledového stavu vodovodního systému města Blansko se zohledněním územního plánu rozvoje města a připravovaných staveb a s návrhy na změny provozu plnění jednotlivých vodojemů..

V rámci modelu výhledového stavu je proveden návrh na rozčlenění pásma VDJ Sadová II – pásmo I na menší měrné okrsky, celkem na 4 ucelené části se samostatným měřením průtoků.
V rámci hydrotechnického posouzení bylo možné odborně odhadnout provozní úsporu rozčlenění I. tlakového pásma na 4 menší měrné okrsky s instalací hydrantů se šoupaty a vodoměrných šachet s průtokoměry. Po vybudování těchto opatření dojde provozním úsporám spočívajícím v šetření pracovních sil pro snadnější zjištění budoucích předpokládaných poruch na vodovodní síti a s tím souvisejícímu menšímu úniku pitné vody z vodovodního systému. Návratnost vynaložených finančních prostředků na provedená opatření lze odborně odhadnout na cca 7 let od realizace opatření.

Z analýzy výhledového stavu pro změnu provozu plnění vodojemu byl zjištěn nedostatečný výkon čerpadel v ČS Spešov pro nový provoz VDJ 3000, což by mělo za následek vyprázdnění vodojemu a výpadek v dodávce pitné vody. Na základě modelu byly navrženy minimální požadavky na čerpaný průtok pro zachování stability v dodávce pitné vody.
Praktické využití hydraulického posouzení, tedy vyhodnocení provozovatelem vodovodu po ročním provozu od realizace opatření je spatřováno v následujícím. Hydraulické posouzení teoreticky ověřilo, že lze realizovat rozdělení rozsáhlé vodovodní sítě na menší okrsky, dále že lze uzavřít některé části okruhové sítě, snížit množství propojů mezi zásobními pásmy a neomezit přitom kapacitu sítě. VAS provedla uzavření 3 propojů okruhové sítě. Bylo vybudováno celkem 5 měrných profilů. Původní pásmo délky sítě 26 km bylo rozděleno na okrsky délky do 5 km. Ze všech měrných profilů realizujeme přenos na vodárenský dispečink. Součet všech těchto opatření znamenalo zrychlení dohledávání skrytých poruch v řádu jednotek dnů, což se pozitivně odrazilo ve snížení ztrát vody.
Závěr
Lze konstatovat, že došlo k naplnění představy provozovatele a majitele vodovodu, bylo provedeno hydrotechnické posouzení hydraulických poměrů ve vodovodní síti, došlo k posouzení vodovodní sítě na požární zásobování pitnou vodou, došlo k posouzení objemů akumulací vody, vodovod byl posouzen s ohledem na připravované stavby, došlo k rozdělení na menší měrné okrsky s umístěním měrných šachet, byly vyčísleny investiční náklady navržených opatření, byly vyčísleny provozní úspory s návratností navržených opatření a byl zpracován manuál pro model vodovodu pro provozovatele. Praktické využití provozovatelem vodovodu VAS, a.s. po ročním provozu je v zrychlení dohledání skrytých poruch, což se projevilo pozitivně ve snížení ztrát vody. Výše uvedený postup je možné aplikovat v případě dalších lokalit za účelem hydrotechnického posouzení vodovodu.
Literatura
- Výzkumná zpráva č. SR 12757151/8500/2017 a č. SR 12757164/8500/2017, Blansko, hydrotechnické posouzení vodovodu, vypracovaná Centrum AdMaS, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, 01/2018.
- Územní plán města Blansko.
- Provozní řády a dodatky provozních řádů, údaje o velkoodběratelích, údaje o provozování v systémů, údaje o provozních hladinách, souhrnné objemy vody za rok 2017, situace požárních hydrantů, hydrantové zkoušky na požárních hydrantech z roku 2015, údaje z průtokoměrů z vtoku a odtoku vodohospodářské infrastruktury za období 1.10.2017-30.11.2017 poskytnuty dispečinkem VAS a.s.
- Internetové stránky dostupné z https://maps.google.cz/.
- Internetové stránky dostupné z https://mapy.cz/;
- Internetové stránky dostupné z https://www.blansko.cz/.
- Internetové stránky dostupné z https://mapy.geology.cz/geocr50/.
- Internetové stránky dostupné z https://www.epa.gov/water-research/epanet.
- Internetové stránky dostupné z http://vodovod.info/index.php/extra/tabulky/196-drsnost-potrubi
Poděkování
Článek byl vytvořen v rámci řešení projektu č. LO1408 "AdMaS UP - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie" podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu „Národní program udržitelnosti I"." Tento článek je výsledkem spolupráce s „Svazkem vodovodů a kanalizací“ měst a obcí a VODÁRENSKOU AKCIOVOU SPOLEČNOSTÍ, a.s.
Autoři
Ing. Pavel Mikulášek, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., Soběšická 820/156, 638 00 Brno, divize Boskovice, 17. listopadu 14, 680 19 Boskovice, Česká republika
Ing. Petr Tioka, „Svazek vodovodů a kanalizací“ měst a obcí, 17. listopadu 14, 680 19 Boskovice, Česká republika
Ing. Jakub Raček, Ph.D., Centrum AdMaS, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 651/139, 612 00 Brno
prof. Ing. Petr Hlavínek, CSc., Centrum AdMaS, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 651/139, 612 00 Brno
Recenze
Článek byl recenzován. Recenze jsou uloženy v redakci.
Bibliografická citace
Macsek, T., Mikulášek, P., Tioka, P., Raček, J., Hlavínek, P. Epanet 2.0 jako nástroj pro hydrotechnické posouzení vodovodu. Vodovod.info - vodárenský informační portál[online]. 20.3.2019, 03/2019, [cit. 2019-03-20]. Dostupný z WWW: http://vodovod.info. ISSN 1804-7157.
English Summary
The article deals with the application of the EPANET 2.0 software for hydraulic simulation of pressure and flow conditions in the water supply network of the city Blansko.