Mikroplasty se šíří již několik let ve všech složkách životního prostředí. Obavy spojené s mikroplasty v životním prostředí jsou živené zejména se stále intenzivněji se vyskytujícími důkazy o jejich všudypřítomnosti. V roce 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) předložila přehled poznatků o mikroplastech ve sladké a pitné vodě, která obsahuje následující konstatování a doporučení.
Mikroplasty se šíří již několik let ve všech složkách životního prostředí. Obavy spojené s mikroplasty v životním prostředí jsou živené zejména se stále intenzivněji se vyskytujícími důkazy o jejich všudypřítomnosti. V roce 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) předložila přehled poznatků o mikroplastech ve sladké a pitné vodě, která obsahuje následující konstatování a doporučení.
Mikroplasty jsou v životním prostředí všudypřítomné a byly detekovány v širokém rozmezí koncentrací v mořské vodě, odpadních vodách, sladké vodě, potravinách, ovzduší a pitné vodě, a to jak v balené, tak i ve vodovodní. Údaje o výskytu mikroplastů v pitné vodě jsou v současné době omezené, existuje však několik plně spolehlivých studií využívajících různé metody a nástroje k odběru a analýze mikroplastových částic.
Konstatování ohledně všudypřítomnosti mikroplastů je samozřejmě potenciálně znepokojivé. Mikroplasty mohou být totiž přijímány prostřednictvím potravy, vody i vzduchu organismy. Potenciální rizika spojená s mikroplasty mají tři formy: fyzické částice, chemikálie a mikrobiální patogeny jako součást biofilmů (nesených na povrchu plastových částic).
Pokud jde o pitnou vodu a lidské zdraví, zpráva WHO uvádí, že „není možné vyvodit žádné závěry o toxicitě související s expozicí mikroplastů přijímaných cestou pitné vody, zejména pro případ nejmenších částic. Žádné spolehlivé informace totiž nenaznačují, že jde v této souvislosti o problém“.
Na základě omezeného množství dostupných důkazů jsou chemické látky a biofilmy spojené s mikroplasty v pitné vodě spojeny pouze s nevýznamnými obavami ve spojitosti s vlivem na lidské zdraví. Ačkoli nejsou k dispozici dostatečné informace pro vyvození pevných závěrů o toxicitě spojené s fyzickým nebezpečím plastových částic, zejména pro částice o velikosti „nano“, žádné spolehlivé informace naopak nenaznačují, že by to mělo být znepokojivé.
Omezené množství studií ukazuje, že klíčovými zdroji znečištění mikroplasty ve zdrojích sladké vody jsou povrchový splach a odpadní voda. Má se za to, že optimalizované čištění odpadních vod a úprava pitné vody může účinně odstranit většinu mikroplastů z odpadních, resp. pitných vod. V současné době je více přijímán názor, že pro významnou část světové populace, která není zásobována dostatečně upravenou vodou, i vlivem nedostatečně vyčištěných odpadních vod, představují mikrobiální patogeny a jiné chemické látky přijímané pitnou vodou větší rizika pro lidské zdraví než mikroplasty.
Doporučení WHO
Ze zprávy WHO vyplývají následující doporučení.
Vodárenské společnosti a regulační orgány v oblasti vody (vodoprávní úřady, hygienické stanice) by měly i nadále upřednostňovat odstraňování mikrobiálních patogenů a chemických polutantů z pitné vody, o nichž je známo, že představují významné riziko pro lidské zdraví. V rámci posuzování rizik by se měly vodárenské společnosti ujistit o účinnosti kontrolních opatření, včetně optimalizace procesů úpravy vody pro odstraňování znečištění obecně a také hygienického zabezpečení, což mimo jiné příznivě ovlivní i odstraňování částic mikroplastů. Rutinní monitorování mikroplastů v pitné vodě není v tuto chvíli nutné.
Dále je žádoucí, aby výzkumné organizace provedly cílené, dobře navržené a kvalitně kontrolované studie s cílem lépe porozumět výskytu mikroplastů ve vodním cyklu a zejména v pitné vodě (v celém řetězci od zdroje až po kohoutek), jejich vlivu na lidské zdraví a rizikům, která přinášejí. Na základě těchto poznatků pak mají být definována cílená opatření k lepšímu nakládání s plasty, případně i omezení jejich používání vedoucí k minimalizaci uvolňování mikroplastů do životního prostředí.
