Zneškodňování odpadní vody z malých zdrojů a to především rodinných domů, penzionů nebo rekreačních objektů, v lokalitách rozptýlené zástavby, kde není veřejná stoková síť s napojením na centrální čistírnu, je problémem, který vede k zamyšlení, jakým způsobem odvést vyprodukovanou odpadní vodu z těchto objektů. V současné době existuje několik možných způsobů zneškodnění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, jak tuto problematiku řešit.

Článek popisuje možnosti a výhody plovákových regulátorů, štítových česlí a štítových oddělovačů, jako zařízení sloužící k regulaci a mechanickému předčištění odpadních vod z odlehčovacích komor. Zařízení může sloužit k regulaci průtoku vod v jednotných i oddílných stokových sítích. Principiálně jsou všechna popisovaná zařízení založena na plováku vertikálně se pohybujícím v závislosti na výšce okolní vodní hladiny. Způsob instalace je závislý na konkrétních rozměrech a typu odlehčovací komory. Použité materiály vyhovují podmínkám při dlouhodobém styku s odpadní vodou. Dlouhodobými laboratorními a praxí ověřenými zkouškami byla zjištěna vysoká efektivita a spolehlivost zařízení. V druhé části článku je vyhodnoceno použití štítových česlí v rámci akce Klatovy - čisté město.

Archimédův šroub je s ohledem na svou jednoduchost, nízké provozní náklady, minimální riziko ucpání, dlouhou životnost, snadnou regulaci využíván ve vodním hospodářství jako čerpadlo s využitím zejména na vstupních čerpacích stanicích odpadních vod na čistírnách odpadních vod (ČOV) a dále pak obráceně jako turbína pro generování elektrické energie v rámci malých vodních elektráren (MVE). Nejedná se však jen o tato využití, ale podle dostupných zahraničních studií je možné využít kombinaci Archimédovy turbíny pro generování elektrické energie s obrácených šroubem v podobě čerpadla pro dopravu vodních organismů, zejména ryb proti proudu vody.

Mikrovlnná torefakce je zástupce termálních procesů transformace odpadu do podoby dalších produktů, mezi které patří mimo jiné i pevný uhlíkatý produkt - biochar. Biochar je velmi všestranný produkt, který lze použít pro různé účely. Prezentovaný pokus popisuje využití biocharu ve filtračních kolonách, který je možné využít jako filtrační materiál. Cílem tohoto pokusu bylo redukovat znečištění ve formě vybraných rozpuštěných mikropolutantů v syntetické odpadní vodě. Výsledky pokusu ukazují, že biochar má schopnost odstraňovat sledované mikropolutanty, v tomto případě vybraná léčiva, z odpadních vod, ovšem jeho účinnost je značně závislá na typu sledovaných léčiv a pohybuje se v průměru kolem 35 %. V současné době je transformace odpadu do podoby materiálu velmi aktuální, a to nejenom pro možnosti transformace rozmanitého organického odpadu pro následné snížení mikropolutantů v odpadních vodách na odtoku z čistíren odpadních vod.

Článek popisuje výstavbu zděných stok v zahraničí, České a Slovenské republice. Ze zahraničních měst jsou popsány zděné stokové systémy v městě Londýn a Birmingham. Město Londýn má jeden z nejdelších zděných kanalizačních systémů, který je i přes své stáří plně funkční i dodnes. V České republice se zděné stoky vyskytují nejčastěji v hlavním městě Praze a Plzni. V městě Brně je zaznamenáno pouhých 271 m zděných stok. V Slovenské republice se zděné stoky vyskytují v Bratislavě, Komárně, Prešově. Zděné stoky se vyznačují svou dlouhou životností, ale také vyššími náklady na výstavbu. Zděné kanalizační systémy byly v České republice z velké části realizovány v průběhu 19. století. V dnešní době se při stavbě větších dimenzí stok používají spíše kameninové nebo betonové a železobetonové prefabrikáty. Pro menší dimenze se používají spíše trouby plastové a řada dalších materiálů. Kanalizační systémy z kanalizačních cihel díky kvalitní dobové výstavbě a odolnosti kanalizačních cihel bývají ve velkých městech hlavními páteřními stokami městského odvodnění.

Nakládání s čistírenským kalem jako s odpadem se s ohledem na obsah těžkých kovů, xenobiotik, mikropolutantů, mikroplastů a dalších nebezpečných látek stává jedním z hlavních témat v Evropské unii (EU), ale také v České republice (ČR). Přepokládaná změna legislativy v ČR spojená se zákazem skládkování neupravených odpadů a s omezením přímé aplikace do zemědělské půdy nutí vlastníky a provozovatele čistíren odpadních vod hledat technicky a ekonomicky akceptovatelná řešení pro nakládání s čistírenským kalem. Článek popisuje možnosti sušení čistírenského kalu za účelem snížení redukce hmotnosti, zlepšení podmínek pro uchovávání a nakládání s kalem a v neposlední řadě k předpřípravě pro materiálovou transformaci odpadu v souladu s principy Oběhového hospodářství (v EU označované jako Cirkulární ekonomika) do výsledného produktu prostřednictvím: torefakce, spalování, zplyňování nebo pyrolýzy.

V poslední době je kladen stále větší důraz na odstraňování emisí zápachu z různých objektů na stokové síti a ČOV. Hlavně při umístění čerpacích stanic a ČOV v blízkosti bytové zástavby jde o fenomén, který může velmi negativně ovlivňovat nejenom životní prostředí v dané oblasti, ale i sousedské vztahy a image provozovatele vůbec.

Článek se zabývá hydraulickým posouzení stokové sítě vybrané obce pomocí simulačního modelu (programem SWMM). Program SWMM (Storm Water Managment Model) je program vyvinutý agenturou U.S. EPA (agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických). Program SWMM je používán po celém světě k plánování, analýzu a návrh týkající se dešťového odtoku, jednotné a sanitární kanalizace a dalších odvodňovacích systémů v městských oblastech. Jedná se o dynamický, srážko odtokový simulační model používaný pro jednu událost nebo dlouhodobé simulace odtokového množství a kvality vod převážně z urbanizovaného území.

Tento článek popisuje program vytvořený Agenturou pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických (Agentura pro ochranu životního prostředí USA). Program SWMM (Storm Water Management Model) je dynamický, srážko odtokový simulační model používaný pro jednu událost nebo dlouhodobé simulace odtokového množství a kvality vod převážně z urbanizovaného území.

Trasa stokové sítě představuje antropogenní privilegovanou cestu proudění podzemní vody. Základní předpoklady k jejímu vzniku a uvedení do chodu jsou jak na straně původního zemního prostředí, tak na straně stavby stokové sítě.