Redakční poznámka. V současné době není k dispozici aktuální ucelená metodika pro výpočet potřeby vody, a to ani pro rozsáhlejší, ani pro menší spotřebiště. Poslední ucelená metodika pro výpočet potřeby vody byla oficiálně vydána v roce 1973 v podobě Směrnice č. 9 Ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR a Ministerstvem zdravotnictví ČSR. Tato dnes již notoricky známá směrnice obsahuje hodnoty specifické potřeby vody, koeficientů nerovnoměrností a další, které byly stanoveny na základě celostátního průzkumu a měření, přičemž byly zohledněny i zahraniční zkušenosti. Od doby vydání směrnice nebyl podobně komplexní materiál vydán. Ohledně výpočtu potřeby vody lze zmínit Metodický pokyn ministerstva zemědělství vydaný v roce 1985. Ačkoliv tato směrnice nebyla pravděpodobně nikdy právně zrušena, její obsah již nelze považovat za platný.
Směrnice č. 9
ze dne 20. července 1973
ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR a ministerstva zdravotnictví ČSR — hlavního hygienika ČSR
pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů.
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky podle § 38 odst. 2 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, a ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky - hlavní hygienik ČSR podle § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, vydávají tyto směrnice:
Čl.I
Úvodní ustanovení
1. V zájmu co nejhospodárnějšího využití zdrojů vody a vodovodních a kanalizačních zařízení je třeba navrhovat vodovody, vodovodní a kanalizační zařízení tak, aby sloužily nejen dnešní potřebě, nýbrž aby vyhovovaly i potřebám, které lze předpokládat v dalších letech.
2. Při navrhování vodovodů a kanalizací, dimenzování vodovodních a kanalizačních zařízení, jakož i při posuzování vydatnosti vodních zdrojů, které mohou sloužit pro zásobování obyvatelstva, zemědělské živočišné výroby a pracujících v průmyslu v obcích do 100 000 obyvatel vodou je třeba se řídit těmito směrnicemi. Podle těchto směrnic posuzují stavby vodovodů a kanalizací též vodohospodářské orgány, které je povolují podle § 8 zákona o vodním hospodářství.
3. Těchto směrnic se použije přiměřeně i pro navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení, resp. při posuzování vydatnosti zdrojů vody pro města větší než 100 000 obyvatel.
4. Údaje směrnic jsou zpracovány za předpokladu jednotných vodovodů.1)
5. Směrnice se nevztahují na výpočet potřeby vody pro rostlinnou výrobu v zemědělství, potřeby provozní (technologické, chladicí aj.) vody v průmyslu a potřeby vody pro vnitřní vodovody (ČSN 73 6655).
Čl.II
Vymezení některých pojmů
1. Směrnice používají pojmů uvedených v ČSN 73 6521 Názvosloví a značky ve vodním hospodářství - Vodárenství a balneotechnika a zavádějí tyto další pojmy, popřípadě pojmy, uvedené v ČSN 73 6521 upřesňují.
2. Specifická potřeba vody - potřeba vody, připadající na základní spotřební jednotku (osoba, lůžko ap.). Udává se v l/jednotka.den. Rozumí se včetně ztrát v rozvodu vody až ke spotřebiteli (uvažovány jsou ztráty ve výši asi 20 %).
3. Nerovnoměrnost potřeby (vody) - kolísání odebíraného množství vody ve spotřebišti, za časovou jednotku ve sledovaném období.
4. Součinitel nerovnoměrnosti; k - poměr mezi maximální a průměrnou potřebou vody za časovou jednotku ve sledovaném období.2)
5. Občanská vybavenost - soubor budov, ploch a jiných zařízení, které slouží bezprostředně potřebám obyvatelstva v souvislosti s bydlením (obchody, školy, kina, divadla apod.).3)
6. Technická vybavenost - souhrn ploch, objektů a vedení nevýrobního charakteru s převládajícím technickým rázem, nezbytných k provozu sídlišť (inženýrské sítě, zařízení pro čištění města apod.).3)
7. Základní vybavenost obytného území (dále jen "základní vybavenost") - občanská a technická vybavenost, která slouží pouze pro potřebu obyvatel příslušného území (sídliště), o jehož zásobování vodou se jedná.
8. Vyšší vybavenost obytného území (dále jen "vyšší vybavenost") - občanská a technická vybavenost, využívaná kromě obyvatel vlastního obytného území (obce) též obyvateli příslušného spádového území.
9. Specifická občanská vybavenost - ta občanská zařízení, která se vyskytují nahodile a nedají se vyjádřit obecně platnými urbanistickými ukazateli.
10. Spádové území obce (sídliště) - okolí obce, komunikačně zpravidla s obcí výhodně spojené, jehož obyvatelstvo využívá vyšší vybavenost obce.
Čl.III
Obecné zásady výpočtu potřeby vody
1. Výpočet potřeby vody se provádí pro budoucí stav - asi 30 let od vypracování dokumentace. Potřeba vody se vyčísluje především podle zpracovaných územních plánů s tímto výhledem a dalších podkladů, které poskytnou orgány oblastního plánování.
2. Pokud územní plány nejsou vypracované, použije se údajů příslušných orgánů územního plánování. U sídlišť, kde nejsou známy výhledové počty obyvatel a podklady pro výpočet potřeby vody pro zemědělství a průmysl, lze zvýšit potřebu vody vypočtenou podle současného stavu až o 20 %.
3. Pro dimenzování vodovodních zařízení se užijí údaje o celkové potřebě vody (článek IV až VI) a o nerovnoměrnosti potřeby vody (článek VII). Přitom se přihlíží i k potřebě vody, která není těmito směrnicemi upravena (např. technologická, chladící aj. voda v průmyslu, popřípadě v zemědělství apod.); její výpočet je třeba provést samostatně. Pro tuto potřebu se vypočte samostatně i nerovnoměrnost potřeby vody, zejména pro průmyslové závody, a to s přihlédnutím k provozním podmínkám, za nichž se voda z veřejného vodovodu bude dodávat.
4. Pro účely výhledových vodárenských studií na dobu delší než 30 let (dále jen "dlouhodobý výhled") a perspektivní ochranu vodních zdrojů, zejména pokud nejsou známé podrobnější plánovací údaje o budoucím vývoji oblasti, která má být zásobována, postupuje se ve smyslu ustanovení čl. VIII.
5. Údaje specifických potřeb vody jsou udány v průměrných hodnotách vyčíslených z roční potřeby, pokud není výslovně uvedeno, že se jedná o údaje jiného druhu. Pro jednotlivá zařízení náležející do občanské a technické vybavenosti je průměrná potřeba a vody uvedena v příloze A. Specifická potřeba vody pro živočišnou výrobu se rozděluje na průměrnou denní potřebu a maximální denní potřebu.
6. Množství vody, potřebné pro hašení, žádoucí tlak a dostačující přívod k místu požárního zásahu se stanoví podle příslušných předpisů.4)
Čl.IV
Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo
1. Potřeba vody pro obyvatelstvo se rozděluje na:
A. potřebu vody pro bytový fond,
B. potřebu vody pro občanskou a technickou vybavenost.
A. Výpočet potřeby vody pro bytový fond
2. Potřeba vody pro bytový fond je odvislá od vybavení bytů a nezávisí na velikosti obce.
3. Specifická potřeba vody je potřeba průměrná a činí:
l/osoba.den
a) u bytů ústředně vytápěných, s koupelnou a ústřední přípravou teplé vody 280
b) u bytů s koupelnou, s lokálním ohřevem teplé vody 230
c) u ostatních bytů připojených na vodovod, včetně bytů se sprchovým koutem 150
d) u obyvatel v bytech nepřipojených na vodovod, odebírajících vodu z uličních stojanů 40
4. Pokud se byty s vybavením podle odst. 3 písm. a) až c) nacházejí v rodinných domcích, popřípadě kde odběr vody je měřen samostatně pro každý byt, anebo kde část bytů s tímto vybavením není připojena na kanalizaci a v uvažované době provozu vodovodu na kanalizaci připojena nebude, je dovoleno specifické potřeby vody pro tyto byty, uvedené v odst. 3 snížit až o 40 %.
5. Do počtu obyvatel pro určení potřeby vody pro bytový fond podle odst. 3 a 4 se uvažují obyvatelé s trvalým bydlištěm v obci, užívající vody z vodovodu (připojení na vodovod nebo zásobování z výtokových stojanů) a obyvatelé přechodně v obci bydlící v bytech nebo chatách připojených na vodovod. Osoby bydlící v hotelích, penzionech, vojenských objektech, jakož i osoby umístěné v ochranných a nápravných zařízeních se nezapočítávají.
B. Výpočet potřeby vody pro občanskou a technickou vybavenost
6. Potřeba vody pro základní a vyšší vybavenost se vyčíslí v závislosti na velikosti obce. Specifická potřeba vody pro základní, popřípadě vyšší vybavenost činí:
l/osoba.den
a) u venkovských obcí do 1 000 obyvatel 20
b) 1 000 až 5 000 obyvatel 30
c) 5 000 až 20 000 obyvatel 70
d) 20 000 až 100 000 obyvatel 125
V hodnotách pod písm. a) a b) je obsažena potřeba vody jen pro základní vybavenost, v hodnotách pod písm. c) a d) je obsažena potřeba vody jak pro základní, tak i pro vyšší vybavenost. V uvedených hodnotách není zahrnuta vybavenost specifická, kterou je nutno zvláště stanovit [písm. e) přílohy B].
7. U obcí v odst. 6 písm. b), pokud jsou obcemi střediskovými I. stupně a obcí v odst. 6 písm. c), které jsou obcemi střediskovými II. stupně, je nutno hodnotu, vypočítanou podle odst. 6 zvýšit o 25 %.
8. Pokud jsou k dispozici dostatečně podrobné podklady územního plánu, lze potřebu vody pro dílčí části obce vypočítat podle přílohy A.
9. K potřebám vody, vypočítaným podle odst. 6 až 8, se připočítává zalévání zahrad v max. množství 10 m3/ha za den; celkem za vegetační období 1 000 m3/ha.
10. Do počtu obyvatel pro výpočet potřeby vody pro vybavenost se zahrnují všichni obyvatelé v zásobované oblasti bydlící (obdobně podle odst. 5). V obcích se sezónními zvýšeními počtu obyvatel (lázeňská a rekreační místa), přesahující 10 % počtu obyvatel započítaných ve výpočtu potřeby vody pro bytový fond podle odst. 5 se potřeba vody pro vybavenost počítá z přechodně zvýšených počtů obyvatel.
11. V lázeňských a rekreačních místech, kde je třeba klást zvýšené požadavky na čistotu veřejných prostranství, údržbu sadů apod., se hodnota potřeby vody pro vybavenost vyčíslená podle odst. 6 zvyšuje až o 50 %.
12. Potřeba vody pro objekty vojenské, ozbrojených sborů, ochranná a nápravná zařízení se vyčísluje podle údajů příslušných orgánů.
Čl.V
Výpočet potřeby vody pro zemědělskou živočišnou výrobu
1. Směrnice udávají některé specifické potřeby vody v živočišné výrobě s výjimkou velkochovů, u kterých je třeba potřebu vody posuzovat individuálně, podle použité technologie chovu (napájení, čištění), podobně jako v průmyslu.
2. Specifická potřeba vody pro živočišnou výrobu činí
l/kus.den
průměrná maximální
a) skot
5)
dojnice, včetně ošetřování mléka a splachování 60 80 z toho potřeba pro mléčnici 10 18 býci 50 70 telata 10 15 ostatní skot ve vazných stájích 25 35 ve volných stájích 20 35 b) vepřový dobytek6) prasnice se selaty 20 30 prasnice s kanci 15 20 selata od odstavu do 30 kg váhy 6 10 ostatní prasata 10 15 c) koně6)
40 60 d) ovce6)
dospělé ovce a berani včetně ročků 8 10 jehňata 4 6 e) drůbež chovaná ve výběhu slepice 0,35 0,75 husa, kachna 1,2 1,5 perlička, krůta 0,8 1,0
3. Pro navrhování vodovodních zařízení, vodních zdrojů apod. se užívají hodnoty maximální, které se již nenásobí součinitelem denní nerovnoměrnosti k (článek VII odst. 7).
Čl.VI
Výpočet potřeby vody pro pracovníky v průmyslu
1. Při stanovení potřeby vody pro pracovníky v průmyslu se uvažují všichni pracovníci pracující přímo v závodě. Nezapočítávají se tudíž pracovníci pracující převážně mimo závod (na montážích, stavbách, dopravě mimozávodové apod.).
2. V závodech s nepřetržitým provozem je třeba týdenní průběh denní potřeby vody vyšetřit samostatně podle obsazení sobotních a nedělních směn. Denní potřeba vody v závodech s přetržitým provozem se považuje rovnoměrná po všechny pracovní dny.
3. Nejsou-li k dispozici podrobnější údaje, uvažuje se maximální hodinová potřeba ve výši 50 % z hodnoty vypočítané pro příslušnou směnu podle odst. 4 písm. b) po dobu 1 hodiny na konci směny, zbytek potřeby se uvažuje rovnoměrně rozdělený po celou směnu.7)
4. Specifická potřeba vody pro pracující v průmyslových závodech se rozděluje na vodu pro přímou potřebu, kam patří pití a závodní kuchyně a vodu pro mytí, sprchování apod.
a) Specifická potřeba vody
pro přímou potřebu činí:
l/os.směna
pití 5
závodní kuchyně 25
----------
celkem 30
b) Specifická potřeba vody pro mytí, sprchování apod. činí:8)
l/os.směna závody s horkými a současně špinavými provozy9)
220 závody se špinavými a prašnými nebo horkými a čistými provozy9)
120 závody pouze s čistými provozy 50
Čl.VII
Nerovnoměrnost potřeby vody
1. Pro navrhování základních parametrů vodárenských zařízení (úpraven vody, čerpacích stanic, trubních řadů a vodojemů) a pro posuzování vydatnosti vodních zdrojů je třeba počítat s časově nerovnoměrným průběhem potřeby vody a stanovit maximální denní a maximální hodinovou potřebu vody.
2. Na maximální denní potřebu vody se dimenzuje zařízení na odběr ze zdroje, kapacita úpravny vody a řady pro dopravu vody do vodojemů. Při výpočtu je třeba brát v úvahu i vlastní potřebu v úpravnách vody.
3. Na maximální hodinovou potřebu vody se dimenzuje zařízení na přívod vody ke spotřebitelům. Průběh kolísání hodinových potřeb se užívá pro dimenzování čerpacích zařízení dodávajících vodu přímo do spotřebiště (hydroforové čerpací stanice, čerpací stanice řízené podle tlaku nebo průtoku v síti, čerpací stanice čerpají vodu přes spotřebiště do vodojemů, kupř. věžových, s minimálním obsahem pro vyrovnávání odběru) a je jednou ze složek pro stanovení užitečného objemu vodojemů.
4. Maximální denní potřeba se vypočte ze vzorce
Q = Q . k ,
m p d
kde je Q maximální denní potřeba vody, Q průměrná denní potřeba
m p
vody a k součinitel denní nerovnoměrnosti.
d
5. Maximální hodinová potřeba vody pro obyvatelstvo se vypočte ze vzorce
Q = Q . k ,
h m h
kde Q je maximální hodinová potřeba vody pro obyvatelstvo a k
h h
je součinitel hodinové nerovnoměrnosti.
6. Celková maximální hodinová potřeba vody je maximální hodnota výsledného průběhu hodinové potřeby vody, která se stanoví jako součet průběhu hodinových potřeb vody pro obyvatelstvo, zemědělství a průmysl, ve smyslu článku III. odstavec 3.
7. Pro stanovení maximální denní potřeby vody pro obyvatelstvo rozdělují se obce do čtyř kategorií s následujícími hodnotami součinitelů denní nerovnoměrnosti:
Součinitel denní
Velikost obce nerovnoměrnosti
k
d
a) do 1 000 obyvatel 1,5
b) 1 000 - 5 000 obyvatel 1,4
c) 5 000 - 20 000 obyvatel 1,35
d) 20 000 - 100 000 obyvatel 1,25
8. Pro výpočet maximální hodinové potřeby vody Q pro
h
obyvatelstvo a živočišnou výrobu se hodnoty maximální denní
potřeby vody, vypočtené pro obyvatelstvo podle odst. 4 a pro
živočišnou výrobu podle článku V odst. 2 vynásobí součinitelem
hodinové nerovnoměrnosti k = 1,8. U spotřebišť vysloveně
h
sídlištního charakteru je možné tento součinitel zvýšit až na
k = 2,1.
h
9. V případě, že průběh potřeby vody pro živočišnou výrobu je známý a neodpovídá průběhu potřeby vody pro obyvatelstvo, vypočte se maximální hodinová potřeba samostatně.
10. Maximální hodinová potřeba pro pracovníky v průmyslu se stanoví podle článku VI odst. 3.
11. Skutečný průběh hodinové potřeby vody a jeho kolísání jsou odvislé od charakteru obce a způsobu života obyvatel. Nejsou-li přesnější podklady, předpokládá se, že její průběh odpovídá hodnotám uvedeným v příloze C.
12. U skupinových vodovodů se vyšetřuje průběh potřeby vody samostatně v jednotlivých zásobovaných obcích. Při navrhování rozvodných sítí měst složených z více celků (tlakových pásem, zásobovaných okrsků) je třeba maximální hodinovou potřebu stanovit zvlášť pro každou hydraulicky samostatnou část sítě.
Čl.VIII
Výpočet potřeby pitné vody pro dlouhodobý výhled
1. Orientační údaje o budoucí potřebě vody, v nichž jsou obsaženy potřeby vody pro obytné pásmo, včetně vybavenosti, živočišnou výrobu v zemědělství, pracovníky v průmyslu a provozní voda pro průmysl, který vyžaduje jakost pitné vody, jsou obsaženy ve státním vodohospodářském plánu.
2. Pro účely výhledových studií zásobování vodou, vyhledávání a zajišťování vodních zdrojů, jakož i pro studie staveb, v nichž se počítá s budoucí dostavbou vodovodních zařízení, uvažuje se potřeba vody kvantitativně i časově v souladu se státním vodohospodářským plánem.
Čl.IX
Závěrečná ustanovení
1. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR může v dohodě s ministerstvem zdravotnictví ČSR povolit ze závažných důvodů výjimky z čl. III odst. 2; čl. IV odst. 3, 6, 7, 9, 11; čl. V odst. 2; čl. VI; čl. VII odst. 2, 3, 7, 8; čl. VIII.
2. Zrušují se směrnice ministerstva energetiky a vodního hospodářství a ministerstva zdravotnictví pro výpočet potřeby pitné a užitkové vody při navrhování vodovodů, publikované v částce 83/1958 Ú. l., resortní úseková spotřební norma vody pro hospodářská zvířata č. 44/1960 Věst. ministerstva zemědělství a směrnice pro dimensování hlavních vodárenských zařízení živočišných farem č. 48/1961 Věst. ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství.
Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. září 1973.
Hlavní hygienik ČSR:
Prof. MUDr. Škovránek v. r.
Náměstek ministra lesního a vodního hospodářství ČSR:
Ing. Boháč v. r.
Příloha A
Průměrná specifická potřeba vody pro jednotlivé objekty a činnosti patřící k občanské a technické vybavenosti
-----------------------------------------------------------------
Specifická potřeba
Skupina a druh potřeby ---------------------------
rozměr množství
-----------------------------------------------------------------
1 2 3
-----------------------------------------------------------------
I. Administrativa, obchody,
sklady
l/os.den 60
Nevztahuje se na obchodní domy,
u nichž se potřeba vody stanoví
podle vybavení, popřípadě součtem
potřeb jednotlivých oddělení
(čistý prodej, prodej masa,
restaurace aj.).
II. Dopravní prostředky
umývání
1)
a) auto osobní l/1 mytí 200
b) auto nákladní l/1 mytí 700
c) autobus l/1 mytí 1000
d) dodávkové auto, mikrobus l/1 mytí 400
e) motocykl l/1 mytí 50
f) traktor l/1 mytí 300
při umývání v automatických
myčkách
2)
aa) auto osobní l/1 mytí 1000 ba) auto nákladní l/1 mytí 2800 bb) vlečný vůz l/1 mytí 1800 ca) autobus l/1 mytí 3000 cb) vlečný vůz l/1 mytí 2000 III. Hygiena sídlišť3)
a) kropení komunikací a veřejných prostranství (150 dní v roce) l/m2 1 b) splachování komunikací a veřejných prostranství (120 dní v roce) l/m2 3 c) umývání komunikací a veřejných prostranství (120 dní za rok)4)
l/m2 5 d) kropení veřejné zeleně5)
m3/ha.rok 1200 e) kropení hřišť6)
l/m2 1,2 f) kropení sportovních ploch mlatových (hřiště tenisová, pro košíkovou apod.) l/m2.den 10 g) zalévání intenzivně obhospodařovaných zahrad a orné půdy m3/ha.rok 3000 h) kropení hrobů l/hrob.rok 180 kropení hřbitovních ploch m3/ha.rok 210 IV. Kultura, osvěta, věda a) divadla, kina7)
l/1 místo.den 5 b) zábavní střed., kluby l/1 návštěvu.den 5 c) vědecké a výzkumné ústavy pro hygien. zařízení podle druhu8)
l/os.den 60 - 150
V. Pohostinství, stravování,
cestovní ruch
a) interhotel včetně přidružených
provozů (restaurace, garáž,
prádelna) l/lůžko.den 1200
b) hotel s 50 až 100 % koupelen
u pokojů včetně přidruž. provozů l/lůžko.den 1000
c) hotel s koupelnami do 50 %
příp. se sprchami, včetně
přidruž. provozů l/lůžko.den 500
d) hotely ostatní l/lůžko.den 150
e) výčepní stolice s trvalým
průtokem
9)
l/směna 2000 f) výčep a podávání studených jídel l/zam.den 300 g) restaurace, jídelny l/zam.den 450 h) bufet, kantina l/zam.den 400 i) kavárna, vinárna l/zam.den 300 j) závodní jídelna l/1 jídlo 25 k) zotavovna l/lůžko.den 200 l) motel bez umývání aut včetně umývání vozů l/lůžko.den 220 m) autocamping bez umývání aut10)
l/1 stan.den 400
l/1 návšť.den 100
VI. Služby obyvatelstvu
a) provozovny místního významu,
kde se voda nepoužívá k výrobě l/zam.den 80
b) dtto, avšak špinavé a prašné
provozy (kominíci, popeláři apod.) l/zam.den 180
c) holičství a kadeřnictví l/zam.den 200
d) fotografické provozovny
a laboratoře (do 5 výr. zaměstnanců)
výrobní zaměstnanci
11)
l/zam.den 800 nevýrobní zaměstnanci l/zam.den 60 e) prodejny s čistým prodejem, sběrny l/zam.den 60 f) prodejny masa, drůbeže, zvěřiny, ryb l/zam.den 80 prodej živých ryb m3/100 kg 6 g) místní potravinářské výrobny (řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva, cukroví apod.)12)
l/zam.den 150
h) prádelny, čistírny, barvírny l/kg suchého 60
prádla
VII. Školství
a) mateřské školy
13)
l/dítě.den 60 b) školy ostatní mimo vysokých13)
l/žák.den 25 c) vysoké školy13)
l/posluchač.den 40 d) mateřské školy s celotýdenním provozem, dětské domovy, internáty, učňovské domovy, studentské koleje l/lůžko.den 200 e) družiny mládeže, pionýrské domy a klubovny l/žák.den 25 VIII. Tělovýchova a sport a) tělocvičny, sportovní šatny14)
l/os.den 60 b) plovárny zimní, letní15)
% z obsahu 10
nádrže
c) sauny l/návštěvník 200 - 250
d) sportovní stadióny
da) sportovci l/os.den 60
db) návštěvníci
sportovních utkání l/návštěvník 3
e) letní dětské tábory l/žák.den 40
IX. Zdravotnictví a soc. péče
1. Zdravotnická zařízení
a) nemocnice, léčebné a
ošetřovací ústavy l/lůžko.den 700
b) léčebny TBC, psychiatrické,
dětské odborné l/lůžko.den 600
c) ambulatória l/ošetření 40
d) jesle l/dítě.den 120
e) kojenecký ústav l/dítě.den 300
f) ozdravovny l/lůžko.den 250
g) záchranné stanice l/zaměstn.den 80
h) ústavy sociální péče l/lůžko.den 500
i) lékárny l/zaměst.den 100
2. Lázeňská zařízení
a) s přírodními léčivými
zdroji vod l/lůžko.den 800
b) bez přírodních léčivých
zdrojů vod (včetně všech
přidružených provozů) l/lůžko.den 1000
z toho dílčí specifické potřeby:
c) lázeňské ubytovací objekty
s 50 - 100% vybaveností
koupelnami (včetně stravovacího
komplexu) l/lůžko.den 500
d) lázeňské ubytovací objekty
s 50% vybaveností koupelnami
(vč. strav. provozu a
vyšetř. komplexu) l/lůžko.den 300
e) vanová lázeň - léčebná,
očist. vlastní potřeba l/procedura 300
f) vanová lázeň dětská l/procedura 200
g) peloidní koupel (rašelinová,
slatinná - bez očistné lázně
nebo sprchy) l/procedura 200
h) subakvální masáž l/procedura 700 - 1000
i) vířivá lázeň celková
(Hubbardova lázeň) l/procedura 1200 - 1700
j) podvodní střevní lázeň (včetně
přidruž. hyg. potřeby - bez
potřeby léč. vody) l/procedura 350
k) potřeba provozní vody vanových
balneačních souborů - pol. e)
až j) (včetně potřeby vody hyg.
zařízení, potřeby vody láz.
personálu, úklidové potřeby) l/procedura 100 - 120
l) vířivá lázeň horních končetin l/procedura 120
m) vířivá lázeň dolních končetin l/procedura 300
n) střídavá nožní lázeň l/procedura 200
o) Hauffeho lázeň l/procedura 70
p) čtyřkomorová hydrogalvanická lázeň l/procedura 90
r) vodoléčebná katedra l/procedura 350
s) sprcha vodoléčebná l/procedura 150
t) sprcha kapličková l/procedura 300
u) střevní výplach (včetně
přidruž. hyg. potřeby,
bez potřeby léčivé vody) l/zařiz.jed-
notka.směna 1000
v) ústní irigace, inhalace
(bez potřeby léčivé vody) l/zařiz.jed-
notka.směna 1200
x) léčebné bazény individ.kalkulace
potřeby
3. Plnírny minerálních vod l/1 litr
potřeba pitné vody naplněné
minerál.vody 5 - 7
X. Zemědělství
zemědělský stroj l/stroj.den 50
XI. Železnice
a) železniční objekty
na cestujícího l/os. 2
na zaměstnance l/zam.den 60
b) umývání místnosti l/m2.den 3
c) vnější mytí skříní
osobních vozů16) l/vůz.den 70
d) vnější mytí oken
osobních vozů16) l/vůz.den 25
e) čištění cisternových
(nádržkových) vozů l/vůz.den 12
Kurzívou jsou vyznačeny potřeby vody, pro které je možné
použít vodu užitkovou (zdravotně zabezpečenou).
Vzhledem k různosti potřeb vody pro jednotlivá zařízení
vybavenosti je třeba vyjmenované druhy potřeb a specifické potřeby
vody považovat za vzorové. Pokud se vyskytují druhy potřeby a
pracoviště přímo nejmenované, vyčíslí se potřeba podle pracoviště
obdobného charakteru.
17)
Nejsou uvedena zařízení, u nichž je třeba
potřebu vody stanovit individuálně, např. zábavní parky,
hygienické stanice, velké fotografické laboratoře apod.
V uvedených údajích není nikde obsažena potřeba vody pro
klimatizované objekty. Potřeba vody pro klimatizaci se vyčísluje
individuálně podle použitého systému klimatizace.
PřílohaB
Orientační podklady pro posouzení rozsahu občanské a technické vybavenosti
Vybavenost obytného území - obce - jak je dále uvedena se vztahuje pouze na samostatné obce a nikoliv na předměstská sídliště, neboť u těchto - bez ohledu na jejich velikost - se předpokládá, že některá zařízení vybavenosti jsou situována v jiných částech města. Rozsah občanské a technické vybavenosti je v této příloze uveden s přihlédnutím jednak k velikosti obce (čl. IV odst. 6), jednak k druhu obce.
Samostatná sídliště - obce - se podle druhu dělí na:
1. nestředisková sídliště - nejmenší obce do max. velikosti 5000 obyvatel. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení počtu obyvatel v rekreačním období. Předpokládá se jen základní vybavenost;
2. střediska I. stupně (venkovská sídliště) - s funkcí buď výrobně zemědělskou, ubytovací, rekreační nebo jinou; s nejméně 1500 - 2000 obyvateli a včetně spádového obvodu obvykle s 3000 až 6000 obyvateli. Při tom se nepřihlíží ke zvýšení počtu obyvatel v rekreačním období.
Kromě základní vybavenosti mají i vybavenost vyšší, která se vztahuje na celý spádový obvod.
Počet motorových vozidel na 1000 obyvatel
v roce 1980 2000 Výhled
Nákladní auta a autobusy 26 34 os. auta 200 - 280
Osobní a dodávková auta 102 105 motocykly 40 - 20
Motocykly a mopedy 156 200 mopedy 35 - 30
-------------- -----------
Součet 284 339 275 - 330
Převážná část nákladních aut, část autobusů, osobních a dodávkových automobilů uvedených v prvých dvou sloupcích náleží průmyslovým podnikům, zemědělství aj. organizacím a potřeba vody pro jejich ošetřování nespadá do potřeby pro občanskou a technickou vybavenost.
Předpoklad růstu počtu pracovníků v zařízeních občanské vybavenosti rok 1980 2000 osob na 1000 obyvatel 140 170 - 200
3. střediska II. stupně - výhledově s 30 000 až 80 000 obyvateli; včetně spádového obvodu nejméně s 50 000 obyvateli. Kromě základní vybavenosti mají i vybavenost vyšší.
4. střediska III. stupně - s výhledově 80 000 až 400 000 obyvateli. Mají kromě základní a vyšší vybavenosti většinou i některá zařízení vybavenosti specifické.
Dále v tabulce je rozsah vybavenosti určen počtem účelových jednotek na 1000 obyvatel (dále jen "jmenovitý údaj"). K odchylkám od jmenovitých údajů se přihlíží, pokud ve svém souhrnu mohou ovlivnit potřebu vody proti průměru o více než 10 %. V jednotlivých skupinách mohou některá zařízení chybět, jiná existující nejsou uvedena, neboť tabulka je upravena podle obecných podkladů s ohledem na zařízení ovlivňující potřebu vody (není např. uváděna administrativa, některé obchody a služby, společenské organizace apod. bez mimořádných nároků na potřebu vody.
Do potřeby vody pro vybavenost jsou zahrnuta zařízení dopravní a to pouze kolejové a silniční. U kolejové dopravy, vzhledem k postupnému přechodu na pohon elektřinou a tekutými palivy není uvažováno napájení lokomotiv. Pro silniční dopravu vzaty za základ údaje do r. 2000.
V tabulce je třeba u obcí s vyšším počtem obyvatel k zařízením vyjmenovaným přiřadit zařízení uvedená v nižších skupinách (včetně údajů pro vyšší vybavenost).
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pol. Účelová jednotka Potřeba Új
č. Velikost a druh obce, druh vybavenosti - ÚJ na 1000 obyvatel
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 2 3 4
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 Všechny skupiny obcí
Základní vybavenost
Veřejná zeleň - parky ha 1
2 Hřbitovy a urnové háje (se zvyšováním počtu
obyvatel plocha na 1 obyv. klesá, z hlediska
zásobování vodou někdy odpadá) m2 800 - 600
a) Venkovské obce do 1000 obyvatel
Základní vybavenost
3a Prodejny potravin smíšené (venkovské)
1)
m2 prodejní plochy 55 - 68
4 Veřejné stravování - hostince, restaurace místo pro 1 strávníka 90 - 125
b) Obce 1000 - 5000 obyvatel
Základní vybavenost
Položky 1 - 4 uvedené výše
5 Kulturní dům místo pro 1 návštěvníka 150 - 132
6 Holiči a kadeřníci 1 pracoviště 1,05
7 Mateřské školy místo pro 1 dítě 31 - 35
8 Základní devítileté školy místo pro 1 žáka 205 - 181
9 Dětské hřiště m2 500
10 Hřiště pro dorost a dospělé m2 1500
11 Zdravotnické středisko samostatné
1)
1 lékařské pracoviště 0,55 - 0,60
12 Dětské jesle místo pro 1 dítě 16,4 - 7,1
13 Komunikace a veřejná prostranství,
která se kropí
2)
m2
Vyšší vybavenost
(střediskové obce)
14a Pošty 1 0,3
15 Kina 1 sedadlo 75
16 Prodejny průmyslového zboží m2 prodejní plochy 47,8
17 Prodejny a sklady paliva a stavebnin m2 složiště skladovní plochy 72 - 113
18 Prádelny 1 kg prádla 9,33 - 20,04
c) Obce 5000 - 20 000 obyvatel
Základní vybavenost
Položky 1 - 18 uvedené výše
19 Domy dětí a mládeže 1 místo 3,8 - 4,2
3b Prodejny potravin (městského typu) m2 prodejní plochy 50 - 82
20 Prodejny květin m2 prodejní plochy 8 - 12
21 Zahrádkové osady m2 6000 - 8700
22 Veřejné WC a umývárny místo pro 1 návštěvníka 0,38 - 0,48
23 Lázně očistné, parní, sauny místo pro 1 návštěvníka 8,5
24 Čištění města 1 stání spec. auta 0,145 - 0,25
25 Svoz odpadků 1 stání spec. auta 0,145 - 0,16
26 Sběrny surovin m3 prostoru 70 - 90
27 Požární stanice 1 box 0,68
28 Závodní jídelny (pro nevýrobní zaměstnance) 1 místo u stolu 8,9 - 25,3
14b Pošty 1 0,1 - 0,14
29 Střední školy (všeobecně vzdělávací i odborné) místo pro 1 žáka 28 - 39
30 Letní stadióny (otevřené) m2 5000
31 Tribuny sypané místo pro 1 diváka 116 - 103
32 Hotely (včetně motelů) 1 lůžko 6
33 Turistické ubytovny (ne vždy) 1 lůžko 4,4 - 6,3
34 Objekty osobního a nákladního nádraží kromě
výtopen a speciálních dílen
2)
35 Garáže autobusů2)
36 Komunikace a veřejná prostranství, která
se omývají
2)
m2
Vyšší vybavenost
(střediska II. stupně)
37 Svazarm - sportoviště místo pro 1 cvičence 0,22 - 0,62
38 Kynologické cvičiště m2 195
39 Banky, spořitelny a pojišťovny 1 pracovní místo 2,3
40 Ústavy sociální péče 1 místo 3,7 - 4,5
41 Ústav pro duševně vadnou mládež 1 místo 0,92 - 0,96
42 Fotografické služby - laboratoře 1 pracovní místo 0,30 - 0,26
43 Soudy a prokuratura 1 pracoviště soudce 0,19
44 Základní devítileté školy se zvláštní péčí místo pro 1 žáka 4 - 10,7
45 Učňovské školy (samostatné - mimo závody) místo pro 1 žáka 17,4 - 12
46 Autoškoly místo pro 1 žáka 0,9 - 1,3
47 Polikliniky samostatné 1 lékařské pracoviště 0,5
48 Intenzívně obhospodařované zahrady
a orná půda2) ha
d) Obce 20 000 - 100 000 obyvatel
Základní a vyšší vybavenost
Položky 1 - 48 uvedeny výše
49 Kina letní 1 sedadlo 30
50 Dětské domovy 1 místo 2 - 3
51 Prodejní servisy Mototechny m2 kryté plochy 0,28 - 6,3
52 Čistírny - barvírny 1 kg šatstva 4,8 - 8,1
53 Tělocvičny - haly m2 cvičební plochy 200
54 Plavecké bazény letní (otevřené) m2 vodní plochy 150
55 Plavecké bazény kryté (zimní) m2 vodní plochy 15
56 Letní lázně a koupaliště (podle místních
podmínek; potřeba vody pro sprchy,
chlazení apod.) m2 vodní plochy 150
57 Zimní stadióny (otevřené) m2 zastavěné plochy 40
58 Sklady potravin běžných m3 sklad. prostoru 131 - 278
59 Sklady ovoce a zeleniny m3 sklad. prostoru 66 - 152
60 Autokempingy 1 stání motor. vozidla 0,15 - 0,78
61 Nemocnice s poliklinikou 1 lůžko 8,5
62 Garáže a vozovny městské dopravy
2)
e) Vybavenost specifická pro obce
do 100 000 obyvatel
Není obsažena v globálních položkách
podle čl. IV odst. 6.
101 Divadlo stálé 1 sedadlo 3,8 - 3,4
102 Zábavní parky ha 0,08
103 Prodejny akvaristiky a drobného zvířectva m2 prodejní plochy 0,021 - 0,018
104 Rychloprádelny 1 kg prádla 0,55 - 3,13
105 Rychločistírny 1 kg šatstva 0,4 - 4,3
106 Provozovny sběrných surovin m3 prostoru 45
107 Krematoria (chladírny rakví) 1 místo v chladírně 0,04
108 Výroba stavebních hmot pro drobnou potřebu
(cementárny) 1 dělník 0,03
109 Zahradnictví (květinářství) m2 skleníků 37 - 63
110 Ústavy pro tělesně nebo smyslově vadné 1 místo 0,14 - 0,16
111 Ústavy pro tělesně vadnou mládež 1 místo 0,17 - 0,18
112 Ústavy pro duševně vadné 1 místo 0,50 - 0,72
113 Ústavy pro duševně vadnou mládež 1 místo 0,92 - 0,96
114 Chatové osady 1 lůžko 1,1 - 2,4
115 Domovy mládeže (internáty škol II. cyklu) 1 lůžko 7 - 8
Další zařízení, rekreační zařízení ROH, vědecké
a výzkumné ústavy a laboratoře, odborné léčebné
ústavy a sanatoria, lázeňské léčebné ústavy,
zotavovny, kojenecké ústavy aj.
Příloha C
Průběh potřeby vody v procentech potřeby celodenní
------------------------------------------------------------------
Součinitel K
h
Hodina -------------------------------------
1,8 2,1
------------------------------------------------------------------
0 - 1 1,0 1,6
1 - 2 0,7 1,5
2 - 3 0,7 1,5
3 - 4 0,7 1,5
4 - 5 2,0 3,0
5 - 6 3,0 4,2
6 - 7 5,0 5,0
7 - 8 6,4 5,0
8 - 9 4,5 5,0
9 - 10 5,5 4,6
10 - 11 5,5 4,2
11 - 12 5,5 4,6
12 - 13 5,0 4,6
13 - 14 5,0 4,8
14 - 15 4,0 4,6
15 - 16 5,0 4,6
16 - 17 5,0 4,6
17 - 18 6,0 5,0
18 - 19 6,5 6,5
19 - 20 7,5 8,8
20 - 21 5,0 5,0
21 - 22 5,0 4,6
22 - 23 4,0 3,2
23 - 24 1,5 2,0
1) Při nepostačujících zdrojích pitné vody je možné se souhlasem orgánu hygienické služby (vyhl. č. 45/1966 Sb.) použít pro některé potřeby vybavenosti (viz příl. A) a popřípadě pro pracovníky v průmyslu (čl. VI. odst. 4b) vodu užitkovou.
2) Pro určení součinitele hodinové nerovnoměrnosti v kanalizacích platí ČSN 73 6701.
3) Orientační podklady pro posouzení rozsahu občanské a technické vybavenosti jsou uvedeny v příloze B.
4) Viz ČSN 73 6620 Vodovodní řady a přípojky, ČSN 73 6622 Požární vodovody, ČSN 73 0802 Požární bezpečnost stavebních objektů (v tisku).
5) Neplatí pro stáje s bezstelivovým provozem a hydromechanickým odklízením výkalů (pro skot s bezstelivovým ustájením a se splachováním výkalů je potřeba vody vyšší obvykle o 50 až 100 % jako u skotu tradičně ustájeného).
6) Neplatí pro bezstelivové ustájení se splachováním výkalů.
7) Trubní přívod pro mytí a sprchování osazenstva se obvykle dimenzuje tak, že 60 % množství vody vypočítaného podle odst. 4 písm. b) pro celou směnu má přitéci za půl hodiny na konci směny.
V závodě, kde je pitná voda dodávána též pro technologické účely v průmyslu (jako voda provozní), sdělí závod nerovnoměrnost potřeby vody podle výrobních cyklů a provozních požadavků.
8) Nevztahuje se na pracovníky atomových elektráren.
9) Mezi horké a současně špinavé (prašné) provozy se počítají doly, hutě, cementárny, tepelné elektrárny, spalovny odpadků apod.
Mezi závody se špinavými a prašnými nebo horkými a čistými provozy se počítají např. výrobny stavebních prefabrikátů, autoopravny, opravny zemědělských strojů, práce na výsypkách a deponiích, sklárny, cukrovary apod.
1) Předpokládá se mytí 1x týdně.
2) V automatických myčkách se užívá zpravidla voda v cirkulaci. Přídavná voda činí asi 10 % uvedených hodnot.
3) U bodů a), b), c) se uvažuje potřeba za 1 den.
4) Umývá se pouze část vozovek zpravidla v centru města.
5) Nejvýše 10 m3/ha.den.
6) Pro 1 kropení.
7) Při 1 představení denně.
8) Podle druhu práce.
9) Připočítá se k provozům, kde se vyskytuje.
10) Použije se jeden nebo druhý údaj.
11) Větší laboratoře podle specifikované potřeby v závislosti na vybavení.
12) Potřebu pro výrobu nutno specifikovat zvlášť.
13) Obsažena je pouze základní potřeba (pití, malé mytí, splachování WC a úklid) včetně zaměstnanců; potřeby ostatní nutno připočítat (školní kuchyně, kropení hřišť, zeleně, tělocvična apod.).
14) Pouze pro cvičence.
15) Výměna veškeré vody podle zvláštních předpisů.
17) Např. teplárny s přihlédnutím k druhu paliva podle čl. VI odst. 4, pošty, telekomunikace, údržbářské čety podle oddílu služby obyvatelstvu apod.
1) U míst větších nahrazeno zařízením vyššího typu (pol. 3b, 14b). Položky s indexem a se v obcích nad 5000 obyvatel nevyskytují.
2) Účelové jednotky u této položky nemají přímý vztah k počtu obyvatel zásobených vodou a mohou se podle místních podmínek podstatně odlišovat. Pokud se stanovuje potřeba vody pro jednotlivá zařízení vybavenosti, je nutno u této položky vyšetřit její rozsah a potřebu vody samostatně pro každou obec.
